Přejít na obsah

Ocenění

  1. Martin

    Martin

    Redakce


    • Body

      16

    • Počet příspěvků

      134


  2. Shane18

    Shane18

    Uživatel


    • Body

      6

    • Počet příspěvků

      8


  3. redakce

    redakce

    Redakce


    • Body

      4

    • Počet příspěvků

      745


  4. gorkil

    gorkil

    Uživatel


    • Body

      4

    • Počet příspěvků

      6


Populární obsah

Nevíce populární obsah od 5.11.2010 v Příspěvky

  1. Ahoj :-) jmenuju se Terka, je mi 17 a bydlím ve Znojmě. Nemám bohužel okolo sebe moc lidí, jako jsem já a tak touto cestou hledám nové přátele :-). Pokud se někdo ozve, budu jedině ráda!! :-)
    3 points
  2. Na dotaz zda 'Je jezení masa duchovní poklesek?' odpovídá biotronik Tomáš Pfeiffer.
    2 points
  3. Ahoj, já bych za to ruku do ohně dal. Sice jsem došel k tomuto názoru až ve svých 52 letech, ale o to víc jsem přesvědčený o správnosti nejedení masa. Člověk je od přírody plodožravec. Má nějaké znaky masožravce? Má drápy, aby mohl uchopit kořist? Má zuby - trháky - aby mohl kořist zardousit, roztrhat a sežrat? Proč nedokážeme jíst syrové maso, když jsme dravci - masožravci? Dokážeme sníst syrové jablko utržené ze stromu, aniž bychom ho nějak upravili? Jasně že dokážeme, jsme totiž plodožravci. A dokážeme chytit králíka, roztrhat ho a spořádat ho tak jako šelmy i s vnitřnostmi? Jasně že nedokážeme. V roce 2003 vyšel článek v nějakém odborném časopisu o výzkumu amerických vědců, kde došli k vědecky podloženému poznání, že organizmus člověka vytváří obranné látky po požití masa. Proč by tělo vytvářelo obranné látky proti přirozené potravě?Já víc důkazů nepotřebuji. A když vím, že se v pohodě uživím bez zabíjení živých tvorů, moje volba je naprosto jasná a jednoznačná. Na závěr si vypůjčím citát: Zvířata jsou mí přátelé a já své přátele nejím. A na úplný závěr - i kdyby bylo zdravější jíst maso ( což tutovka není ), stejně bych ho nejedl, protože už prostě nemůžu být příčinou zabíjení. Došel jsem k poznání v pozdním věku a už kvůli mě zemřelo hodně bezbranných tvorů. Takže už ani jeden život nazmar.
    2 points
  4. Ghí / Ghee Ajurvédský elixír života Přepuštěné, neboli přečištěné máslo = 100% tuk Ghí je sanskrtský termín pro přepuštěné máslo. Ale i když se z másla připravuje, má zcela jiné vlastnosti než obyčejné máslo. V Ajurvédě platí za elixír života, neboť má omlazující a regenerační účinky. Ghí posiluje látkovou výměnu a obranné síly organismu. Podle ajurvédských pozorování a vědeckých výzkumů snižuje také hladinu cholesterolu. Zároveň napomáhá detoxikaci, neboť váže jedy v těle, které jsou rozpustné v tuku, a odvádí je z těla ven. Ačkoliv na západě není stále moc známé, ve východních kulturách je používáno po tisíce let. Ajurvéda pohlíží na ghí jako na zásadní potravu pro zdravý vzhled, mentální rovnováhu, dobré trávení a to díky jeho léčivým omlazujícím vlastnostem. Zároveň je považováno za nejlepší produkt pro přípravu smažených jídel. Je zásadní složkou v indické kuchyni, mnohem více než v západní kuchyni máslo nebo margarín. Ghí je druh oleje, původně pocházející z oblasti indického subkontinentu, a je důležitý v Indické, egyptské i etiopské kuchyni. Je připravováno slabým vařením nesoleného másla ve velkém hrnci do bodu, kdy se z něj vyvaří všechna voda, což se stane v následujících dvaceti až třiceti minutách (máslo obsahuje přibližně 20 % vody) a na povrchu a na dně se objeví usazenina z mléčné bílkoviny. To, co tímto způsobem z másla zbyde, je čistá zlatavá tekutina a pevné částečky na dně hrnce. To zlaté a tekuté je ghí. Takto připravené se potom za horka přecedí přes plátno do jiné nádoby z nerezu nebo varného skla. Oproti máslu může být ghí skladováno nejméně šest měsíců bez chlazení. Ghí používají i kultury mimo Indii. Egypťané ho nazývají samna baladi, což znamená egyptské ghí a je prakticky identické s indickým jak v procesu výroby, tak v konečném výsledku. V Etiopii to je niter kibbeh, kde se připravuje podobně, ale následkem přidaného koření během procesu výroby získá zřetelnou chuť. Marocké je v tomto ohledu ještě dál. Výsledkem kořeněného ghí, zrajícího v zemi po dobu měsíců nebo dokonce let, je produkt zvaný smen. V severovýchodní Brazílii je extrémně populární produkt, který je velice podobný, nazývaný manteiga-da-terra (máslo země). Výživa a prospěšnost tělesnému zdraví Jako vyčištěné máslo je ghí složené téměř jen z nasycených tuků. Studie jeho vlivu na hlodavce prokázala mechanismus, kterým ghí redukuje plazmu LDL cholesterol. Protože má víc stabilní nasycené vazby (postrádá dvojné vazby, jež jsou snadno poškoditelné působením tepla), pravděpodobnost tvoření nebezpečných volných radikálů při vaření je minimální. Jeho krátké řetězce mastných kyselin jsou tělem také velmi lehce zpracovatelné. Navíc se v těle stává ghí přirozeným lapačem volných radikálů a tak ochraňuje buňky. Moderní věda říká, že ghí skrývá fenolické antioxidanty. Mnozí věří, že to zvyšuje léčivou kvalitu jídla. Ghí obsahuje kyselinu máselnou, mastnou kyselinu s protivirovými a protirakovinnými vlastnostmi a také vitamíny A, E, niacin a minerál - sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo. Ajurvédská medicína Ajurvédské texty popisují četné různorodé výhody užívání ghí pro tělo i mysl. Uveďme několik příkladů. Ghí je nedílná část ajurvédské bylinné praxe. Má schopnost vázat lipidy - rozpustné živiny a byliny k tomu, aby pronikly buněčnými membránami těla. Tak je zachována vysoká potence bylin, jejichž aktivní složky jsou takto při přenosu do buněk chráněny. Touto cestou získá tělo z léčby největší prospěch. Trávení: Ghí pomáhá vyvažovat nadbytek žaludečních kyselin a pomáhá udržovat a upravovat vnitřní prostředí žaludku. Mírné popáleniny: Stejně jako aloe, použitím ghí předejdeme puchýřům a zjizvením, pokud je včas aplikováno na kůži, přičemž hojivé vlastnosti ghí se zvyšují délkou skladování. Mysl: Ghí podporuje všechny tři aspekty činnosti mysli: učení se, paměť a vzpomínání. Plodnost: Zvyšuje kvalitu spermatu a vajíčka pro zdravější plod. Rovnováha: Správně užíváno je tzv. tridóšik, vyrovnává tzv. dóši v těle - Vátu (dóša ovlivňující pohyblivost těla i mysli) a Pittu (ta kontroluje teplo a metabolismus), a je přijatelný pro Kaphu, ve zdrženlivosti. Ghí neobsahuje sůl ani laktózu a tak je přínosný pro ty, kdo nemůžou jíst mléčné výrobky. Ghí má přibližně 14 gramů tuku na polévkovou lžíci. Ghí aktivuje zažívací procesy a to pomáhá zlepšit přijímání potravy. Posiluje mozek a nervovou soustavu a zlepšuje paměť. Podporuje činnost tkání a flexibilitu těla. Ghí je nepostradatelnou výživou pro plíce, srdce a kůži. Je základem všech ajurvédských léků na kožní choroby. V případě suché nebo popálené kůže či rtů je čisté ghí nejúčinnějším lékem. Pro jiné druhy kožních chorob se do ghí přidávají různé byliny dle potřeby. Pro miminka je ghí nejlepší pleťovou výživou a tonikem. Při přípravě léčivých obkladů se ghí maže na listy, které se zahřívají a poté se přikládají na postižená místa. Ghí je také součástí mnoha léků jako je čavanpráš nebo brahmarsaien, kde působí jako tonikum lidského těla. V případě onemocnění některých orgánů se míchají s ghí různé minerály ve formě prášku, aby je tělo mohlo dobře strávit. Na uvolnění bolestí ucha se ghí maže dovnitř a do jeho okolí. Maminky by měly pro své děti připravovat výživnou směs medu, ghí a kandovaného cukru. Při silné únavě se doporučuje masáž s ghí nebo jeho konzumace. Ghí se také používá k dosažení krásnější a zářivější pleti. Naneseme tenkou vrstvu na pokožku, necháme chvíli působit a potom jemně vmasírujeme. V Ajurvédě je velice ceněné staré ghí. Ghí starší deseti let se nazývá purána ghí a je velmi účinné při léčbě plicních a srdečních chorob. Současně je to silné tonikum pro celý organizmus. Dále je také vynikající při chronických bolestech kloubů. Sto let staré ghí je velikou vzácností, přesto se dá ještě vyjímečně sehnat. Takové ghí je pak vskutku zázračným lékem pro nervové choroby, neurologické problémy, ostrou bolest hlavy, astma, revma, bolesti a tuhnutí kloubů, ostré pálení kůže na rukách a nohou a na nemoci očí. Kuchyně Ghí je základ indického vaření jako olivový olej v italské kuchyni. Je také užívaný nejlepšími francouzskými kuchaři. Má velmi vysoký bod zápalnosti a proto nekouří během vaření. To se dobře pojí se širokou škálou koření, a poskytuje vynikající vůni a ořechovou chuť. Žádný olej na vaření se nemůže rovnat ghí pro jeho příjemnou příchuť a schopnost trávení. Můžeme ho použít všude tam, kde ostatní tuky - tedy k pečení, smažení, dušení zeleniny, zjemnění pokrmů, nebo jako přísadu do různých sladkých moučníků. Potírají se jím čapáty i jiné indické placky. Sladkosti z ghí dlouho vydrží, jsou dobře stravitelné a přinášejí mnoho energie. Máslo je obvykle balené ve fólii, pro ochranu před světlem, vstřebání chutě, ztráty vlhkosti a barvy. Máslo může být uložené ve svém originálním balení v ledničce po 2 až 3 měsíce. Může se také nechat zmrazit, ale začíná pak ztrácet některé z jeho chutí po asi 6 měsících. Ghí je tradičně udržované mnoho měsíců bez chlazení. Vydrží téměř neomezeně dlouhou dobu bez jakýchkoliv konzervačních látek. Máslo nakonec zežlukne, je-li skladováno při pokojové teplotě, ghí nikoli. Je to vlhkost v másle, která podporuje rozklad. Pokud je tedy ghí prosté vlhkosti, nemá žádný takový problém. Pouze tak si udrží svou originální čerstvost a chuť. Mimo jiné je to tedy i praktický způsob jak uchovat máslo. Ghí a Védy Ghí bylo a dodnes je používáno při vykonávání védských obětí, existuje i védský chvalozpěv na ghí. Je též používáno při obřadech Árati a je hlavním palivem árati lampiček, které používají hinduisté. Je používáno při svatbách, pohřbech i při koupání božstev během uctívání. V Indii se provádí při příležitosti narození dítěte jeden obřad, při němž se dítěti podává lžíce ghí s medem. V jiných obřadech je ghí nabízeno spolu s dalšími čtyřmi substancemi: cukrem, mlékem, jogurtem a medem, což se nazývá Pančamrit.
    2 points
  5. Ahoj všichni, hledám přátele taky. Jsem vegetariánka a joginka. Jestli mezi vámi, jsou lidé, kteří rádi jezdí na výlety o víkendech, v okolí Prahy, rada vás poznám a trasy rada vymyslím
    2 points
  6. Energetická pomazánka Jako vegan jsem občas míval problém s malým energetickým obsahem jídla. Rostlinná másla (margaríny) jsem vyzkoušel a zavrhl jako naprosto nedostačující (je to hlavně voda). Tato pomazánka se hodí v případě fyzické zátěže, například horské treky, těžká práce rukama apod. Namleté suché ovesné vločky nebo jakoukoliv hrubší celozrnou mouku smíchejte s olivovým (nebo jiným) olejem, kečupem nebo hořčicí, sojovou omáčkou, solí, kořením podle chuti, česnekem, mořskými řasami atd. Klíčové jsou obilniny ve formě drtě, olej, voda, sůl. Uchovávejte v chladu. V dobře těsnící krabičce vydrží na treku několik dní i v létě. Dá se jíst i bez pečiva, v nouzi po rozředění vodou a povaření se dá použít jako polévka.
    2 points
  7. 1748-1832 - anglický filosof, ekonom a právník Jeremy Bentham Kéž nadejde den, kdy zbylá živá stvoření získají práva, která jim mohla odejmout pouze ruka tyrana… Nelze se ptát, mohou-li zvířata přemýšlet nebo mluvit, ale mohou-li trpět asi 563-483 Buddha Z obavy před tím, aby neuvedl živé bytosti do stavu smrtelného strachu, nechť bódhisattva, praktikující dosažení soucitu, se zdržuje jedení masa 1847-1933 - angl. filosofka, humanistka a soc. reformátorka Annie Besant Lidé, kteří jedí maso jsou odpovědní za všechno utrpení pramenící z jedení masa. Toto utrpení je způsobeno tím, že užíváme cítící bytosti jako potravu. Jsou odpovědni za všechny hrůzy a mučivý strach, který musí ta nešťastná stvoření prožívat, jen aby uspokojila lidské chutě...Všechno utrpení je zaznamenáváno jako důkaz proti lidstvu; překáží a zdržuje rozvoj člověka 412-323 - řecký filosof Diogenes Stejně dobře, jako jíme zvířecí těla, bychom mohli jíst i lidská 14.3.1879-18.4.1955 - fyzik, nositel Nobelovy ceny Albert Einstein Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva. Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství. 1803-1883 - americký esejista, filosof a básník Ralph Waldo Emerson Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník. 1869-1948 - indický vůdce a společenský reformátor Mahátma Gándhí Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty / Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky / Jediný způsob, jak žít, je nechat žít. asi 3 - 33 Ježíš A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe a kdokoli jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti (z esejského Evangelia míru) 1883-1924 - spisovatel Franz Kafka Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím (při pohledu na rybu v akváriu) 1862-1949 - belgický dramatik, esejista a básník hrabě Maurice Maeterlinck Kdyby se jednoho dne stal obecným názor, že se lze obejít bez masitých jídel, přineslo by to nejen velkou ekonomickou revoluci, ale i mravní pokrok francouzský spisovatel Jules Michelet Těžko si dnes představit, čím byla ona válka vypovězená světu zvířat před 100-200 lety. Organizovalo se obrovské zabíjení, krve se prolévalo více než v největší válce; kam vedly ty krvavé zátopy? Zabíjelo se pro zabíjení, k vychutnání síly, krutosti, ke kochání se pohledem na zoufalství ubohých zvířat, zcela jemných, než aby se mohla bránit a mstít 1806-1873 - anglický filosof a ekonom John Stuart Mill Máme-li jistotu, že určitá praxe způsobuje mnohem více utrpení zvířeti, než poskytuje užitku člověku, je to praxe morální nebo nemorální? A jestliže se lide nevynoří z bahna egoismu a jednostranně neodpoví "NE", pak ať je navždy prokleta morálka založená na užitku 1553-1592 - Francouzský spisovatel Michel de Montaigne Pokud se mne týká, nikdy jsem nemohl bez hněvu hledět na to, jak jsou pronásledována a zabíjena nevinná a bezbranná zvířata, která nám nijak neškodí 43 př.n.l. -13 n.l. - římský filosof Publius Ovidius Naso V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě! 46-120 - řecký životopisec a historik Plútarchos Odkud to přišlo, že vás jakási dravost a šílenství v této šťastné době vede k tomu, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit?…Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení? 1884-1963 - první president indické republiky Dr. Radžendra Prasád Celostný pohled na život nám odhaluje vztah mezi potravou daného jedince a jeho chováním k jiným a cestou rozumové dedukce, která není fantazií. Můžeme přijít k poznatku, že jediným způsobem, jak uniknout vodíkové pumě je útěk před mentalitou, která pumu vymyslela a jediným takového útěku je pěstování úcty ke všemu životu, k životu ve všech podobách a ve všech podmínkách. je to pouze jiný výraz pro vegetariánství francouzský spisovatel Jean Jacques Rousseau Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce francouzský spisovatel Romain Rolland Ukrutnost vůči i samotná lhostejnost vůči jejich utrpení je, podle mého mínění, největším hříchem lidstva. Je příčinou lidského úpadku. Vytváří-li člověk kolem sebe tolik utrpení, jak má právo si stěžovat, když pak sám trpí? 1851-1939 - anglický humanista a reformátor, zakladatel "Humánní ligy" v Londýně Henry S. Salt Pozvete hezkou dívku na večeři a objednáte jí šunkový sendvič! Házení perel sviním je příslovečnou hloupostí. Ale jak nazvat házení sviní perlám? / Mohu říci, že nejpotřebnějším vědeckým kursem pro členy etických svazů byla by návštěva jatek 1788-1860- německý filosof Arthur Schopenhauer Protože soucit se zvířaty je nerozlučně spjatý s dobrotou charakteru, lze věrohodně říci, ze ten, kdo je ukrutný ke zvířatům, nemůže být dobrý člověk. 1785-1965 - slavný lékař, misionář, teolog a muzikolog Albert Schweitzer Nikdo ať se nevyhýbá odpovědnosti. Protože zacházíme tak zle se zvířaty…protože na jatkách je tolik surovosti, protože kvůli našim kuchyním tak mnoho zvířat umírá strašlivou smrtí, protože zvířatům způsobují nevýslovné utrpení lidé bez citu, protože se zvířata stávají objekty surových dětských her, jsme my všichni vinni a musíme nést znamení této viny. asi 4 př.n.l. - 65 n.l. - římský filosof a básník Seneca Jestliže jsou pythagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavím své ukrutnosti, není to vůbec žádná ztráta 1856-1950 - britský dramatik a kritik Georg Bernard Shaw Proč bych se vám měl zpovídat z toho, že se správně živím? Kdybych se cpal pečenými těly zvířat, měli byste důvod ptát se mě, proč to dělám. Zvířata jsou mí přátelé…a já své přátele nejím 1828-1910 - ruský romanopisec a sociální teoretik Lev Nikolajevič Tolstoj Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná / Masožerství je pozůstatkem nejprimitivnějšího barbarství / Masožerství dalo by se prominout, pokud by bylo podepřeno rozumnými důvody. Ale těchto není. Je to zlá záležitost, nemající v našich dobách nijakého opodstatnění / Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností? / Nezabíjej nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji 1818-1862 - americký přírodovědec a lékař Henry David Thoreau Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako e divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanými národy 1452-1516 - italský malíř, sochař, architekt a vědec Leonardo da Vinci V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí 1863-1902 - indický filosof Vivékánanda Svámí Je ďábelské říci, že všechna zvířata jsou stvořena pro potřeby člověka, aby byla zabita a použita tak, jak chce člověk. Mohli bychom říci, že jsou to slova ďáblova, ne Boha český léčitel, zakladatel oboru biotronika Josef Zezulka Živou bytost je možno zničit, ale není možno mrtvou vzkřísit. Proto nikdy nenič životy. Nezabíjej a nebuď příčinou zabíjení.
    1 point
  8. Rád bych si s vámi povídal o zkušenostech s přechodem na živou stravu, která je zároveň ohleduplná k našemu životnímu prostředí. Ahoj, jsem tu nový, po letech oscilování mezi vegetariánstvím a veganstvím jsem před cca půl rokem začal experimentovat se živou stravou a jsem nyní cca z 80% pouze na tomto typu potravy. Stále se rozmýšlím, jestli přejít 100% na raw, proto jsem toto téma otevřel, abychom si tu mohli sdělovat zkušenosti. Jelikož jsem velmi pořádku-milovný člověk, v dalších svých příspěvcích vypíšu postupně svoji motivaci i pár důležitých detailů z mojí cesty k raw. Budu rád, když se nás tu bude setkávat co nejvíc.
    1 point
  9. Dobrý den milé vegetariánky, milí vegetariáni,rád bych Vás pozval ku vyplnění dotazníku k mojí magisterské diplomové práci na téma "Motivace k vegetariánství a souvislost vegetariánství s poruchami přijmu potravy".Některé výzkumy poukazují, že se rizikové faktory poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie apod.) častěji vyskytují u jedinců sebeidentifikujících se jako vegetariáni. Většina těchto studií však byla metodologicky nedokonalá a já bych svou prací rád přispěl k objasnění uvedené problematiky.Dotazník vyplňujte zde: http://goo.gl/forms/qb117TE53fVyplnění trvá průměrně 7-10 minut.Hurá do toho a půl je hotovo!PS: byl bych taktéž velice vděčen, kdybyste událost šířili a zvali další vegetariánky a vegetariány.
    1 point
  10. T.P. je vybroný, perfektně zodpovězeno.
    1 point
  11. Video, které sem snad patří.. se jmenuje Skuteční hrdinové
    1 point
  12. Můj oblíbený: Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou!!! Gary Smith
    1 point
  13. Dovolím si upozornit na přednášku amerického veganského aktivisty Gery Yourofskyho, odkaz na kterou mi přišel emailem. Gary je aktivistou za práva zvířat a ve své přednášce stylem sobě vlastním shrnuje většinu především etických témat spojených s veganstvím a ochranou tzv. hospodářských zvířat. Přestože v přednášce několikrát možná zachází do krajností, přednáška působí celkově autenticky a věřím, že každého donutí k zamyšlení. http://youtu.be/yXMeuIQ3kz8
    1 point
  14. Krasne video, ke kteremu neni komentaru treba Vice informaci o projektu i jak se zapojit je zde.
    1 point
  15. "Slavný muzikant a vegetarián Paul McCartney vyzval Američany, aby řekli "ne" své tradici jíst při nadcházejícím Dni díkůvzdání krocana. Bývalý člen Beatles podpořil kampaň, kterou zahájila organizace Lidé pro etické zacházení se zvířaty. Během tradiční večeře při Dnu díkůvzdání ve čtvrtek Američané odhadem snědí na 45 milionů krocanů. Dalších 22 milionů se objeví na vánočních tabulích..." "]Odkaz na původní článek na Lidovky.cz.
    1 point
  16. Ahoj Dominiku, úplně nejlepší je vykašlat se na alkohol úplně. Je to prostě nervový jed a je to pro tělo nepřirozené.
    1 point
  17. Zdravím všechny. Můj příběh je celkem prostý. Vyrůstal jsem v nevegetariánské rodině. K masu jsem měl vždy poměrně velký odpor. V té době mi bylo proti srsti zabíjení zvířat a přišlo mi i celkem nelogické jejich rozdělení na vhodná a nevhodná ke konzumaci. Všechna jsem viděl stejnýma očima. Také mi vadila nadřazenost člověka nad všechny živé tvory. Byl to takový naivní dětský pohled. Stále jsem ale od všech slýchával, jak je maso důležité pro mé tělo a pro můj růst. A do svých patnácti let jsem ho skutečně jedl. Ač tam, kde byla možnost volby, vždy jsem volil bezmasou variantu. Pak jsem již nechtěl pouze naslouchat názor ostatních a snažil jsem se udělat si svůj vlastní. Pár večerů jsem obětoval studiu vegetariánství. Četl si věděcké poznatky založené na výzkumech, jichž se účastnilo tisíce dobrovolníků a jejichž výsledky měly jistou hodnotu. Vše jsem najednou viděl z úplně jiného úhlu. Doma jsem oznámil, že již víckrát nesním ani kousek masa. Rodiče mi naštěstí vyšli vstříc a dodnes vaří speciálně pro mne bezmasá jídla. Po třinácti letech lakto-ovo-vegetariánství již mohu trochu hodnotit a vidím na sobě, že bez masa se dá přežít. Dokonce se fyzicky cítím velmi dobře. Ale je to skutečně zdravější cesta? Ruku do ohně bych za to nedal. Ač v to celkem dost věřím, stále si připouštím, že se mohu mýlit. Naštěstí máme možnost volby a nikdo nás nemůže donutit dělat to, co sami nechceme.
    1 point
  18. Rád bych se s Vámi podělil o hodinový dokument Pure Fruit, který pojednává o fruktariánství a jehož hlavními aktéry jsou česká fruktariánka Květa a její přítel Mango.
    1 point
  19. Zdravím :-), ráda bych se podělila o můj příběh, jak jsem se dostala k vegetariánství. Jako malá jsem jedla opravdu vše, čemuž se nelze divit, když mě vychovávali v tom, že je to správné. Měli jsme sousedy, kteří jsou vegetariáni, ale já jsem věděla jen to, že prostě nejedí maso. Postupem času se mi maso zhnusovalo, někdy na druhém stupni základní školy, jsem jedla jen kuřecí. V prváku na střední škole se mi z masa dokonce dělalo špatně. Začala jsem nad tím víc přemýšlet. A proč? Na školu jsem šla skoro 400km daleko od domova kvůli psovi Adamovi, kterému nebyl věnován dostatečný čas a my jsme se na sobě stali závislými. Jen těžko můžu popsat to, jaký byl. Kam jsem šla, tam šel on a naopak. Pochopila jsem, že to není "jen zvíře" tak někteří tvrdí, ale tvor, který mi dokázal dát víc lásky, než kdokoliv ostatní. Došlo mi, že prase nebo pes, nebo kůň má stejné city jako lidé, tak proč tomu přihlížet? .. Už jsem maso nikdy nestrčila do pusy. Dokonce chci být veganem . Adam už mezi námi není, zemřel v 7 letech na neobvyklý nádor. Měl ho uvnitř srdce. Jediný doktor, který to kdy zvládl žije v Americe, a já jako studentka bych těžko sehnala peníze, abych toho doktora přesvědčila. Ne že by to jeho majitelé nějak extra řešili. Každopádně i když mě ztráta jeho zasáhla, vím, že bych tu měla být a hájit práva ostatních zvířat. R. I. P. Adam ♥
    1 point
  20. tak nechápu, proč kolem mě musí bejt samej masosaurus .. a co je zajímavé, znám snad jednoho jedince mužského pohlaví, který je vegan :/ jsem z toho na palici
    1 point
  21. Ahoj Drahoši, to jaké syřidlo je použito v sýru najdeš ve složení na jeho obalu. V případě, že je složení v angličtině pak Calf Rennet znamená, že sýr obsahuje syřidlo z žaludků telátek, sýr vhodný pro vegetariány bývá naopak označen jako obsahující Bacterial rennet nebo jednoduše Suitable for vegetarians - vhodné pro vegetariány. Užitečný seznam sýrů s odkazem na jejich složení zveřejnila na svých stránkách vegetariánská restaurace Beas Dhaba na adrese zde. Dovolil jsem si ho přiložit jako přílohu. madeta-vyrobky3.doc
    1 point
  22. Nooo bohužel okolo 60km..a nevídáme se... :-( děkuju, taky doufám, že najdu partu, se kterou by se dalo poklábosit
    1 point
  23. Rádi bychom představli novinku Vegetariánských stránek, kterou je Vegetariánská mapa aneb mapa příznivců vegetariánství. Slouží všem přihlášeným uživatelům Veg.cz a každý se z ní může ihned dozvědět, zda třeba právě v jeho ulici nežijí další uživatelé - kamarádi, o kterých zatím nevěděl. Mapu mohou ocenit všichni, kteří by si rádi o své životní zkušenosti popovídali, zašli na čaj nebo na výlet. Budete-li mít chuť, můžete s námi myšlenku mapy podpořit. Coby přihlášení uživatelé v ní máte nyní možnost přidat svoji polohu kliknutím na tlačítko 'Přidat polohu' umístěné nad mapou v pravé horní části. Adresa může být obecná (např. Budějovice) nebo přesná (Jižní 21, České Budějovice). Po uložení Vaší polohy na mapě přibyde nová vlaječka, která o Vás dá vědět ostatním. Vlaječky na mapě jsou trojího druhu: modrá s domečkem ukazuje polohu Vaši, zelená polohu Vašich kamarádů, které jste si přidali do profilu zde na Vegetariánských stránkách a červená polohu všech ostatních. Vlaječkou se můžete prokliknout až na profil jednotlivých uživatelů a ty pak kontaktovat třeba soukromou zprávou. Polohu lze kdykoli libovolně upravovat či mazat. Budeme rádi, když pro Vás bude služba užitečná.
    1 point
  24. Vždycky potěší, když se z internetu vyloupne nějaká dobrá zpráva, ta která mne zaujala dnes pochází z Idnes. Článek popisuje změny v legislativě, ke kterým přistupují jednotlivé evropské vlády v důsledku volání občanů po zákazu chovu zvířat v cirkusech pro zábavu lidí. Zvířata, v cirkusech vytržená ze svých přirozených prostředí, tráví většinu života v maringotkových klecích, kde pod vlivem stresu trpí a brzy umírají. "To, co je pak ukazováno zářícím dětským očím, jsou těžce narušená zvířata," píše se v článku. Letos v červnu odhlasovala britská dolní komora drtivou většinou rezoluci vyzývající k zákazu vystupování zvířat v cirkusech na území Spojeného království. Pro byli dokonce poslanci za Konzervativní stranu, která je jinak známa obhajobou honů na lišku. Plošný zákaz platí ve švýcarsku, také v některých amerických státech nesmějí zvířata v cirkusech vystupovat vůbec. V Německu si dosud zákazy upravují jednotlivá města a v České republice nesmějí do manéže hroši, nosorožci a žirafy. Celý článek je na Idnes na adrese zde.
    1 point
  25. Stromy Ján Smrek Ten najskromnejší ker, ten najbiednejší bodliak skôr mojim bratom je, než človek, keď je podliak. No každý, kto má česť, aj keď ho osud kopol, je pre mňa vidina: vysoký, čistý topoľ. Na stromy píšem si a o stromoch aj vravím. Les mojim ľudstvom je, keď v ľudstve nie som zdravý. Po všetkých pevninách, vidíš ich držať stráže, strom o strom opretý, ako im zákon káže. Strom stromu nie je kat, zem brata s bratom spája. Im diabol pokoj dal. Boh nevyhnal ich z raja. Nad tvorstva korunou ich koruna sa vznáša, Z jej lístia hovorí len dobro a len krása. Vraždia sa národy v znamení fárb a plemien – Strom stromu darom dá nádheru svojich semien. Vraždia sa národy v znamení rôznych znakov – strom stromu klania sa, vždy naplnený vďakou. Príroda zákon je, človek však neposlúcha, preto je zmätok v ňom a strom je sídlom ducha. Vysoko v korunách sídli duch – ľahni si na zem a hore dívaj sa. A potom napíš báseň.
    1 point
  26. Nesouvisí to asi s vegetariánstvím ale tedy já mám právě v přehrávači těchto 5 cdček, mám je seřazena podle jemnosti od velejemných až po nabuzující: 1. Tomáš Pfeiffer - Vodnářský zvon - to je vážná věc 2. Vlastní mix instrumentální hudby, ve které hraje hoboj 3. Gregorian - jsou to remixy klasických populárních hitů do chorálové podoby 4. Dire Straits - The Best Of - pěkná a energizující kitarová sóla 5. Lenka Vyhodilová - 'Lemura.. někdy luzná jindy hrůzná' - skvělá hudba a nepolapitelné texty Jiřího Weinbergera
    1 point
  27. Vegetarismus pro a proti Přemysl Pitter, 1928 IV. Člověk si sestrojil theorii, sobě zdánlivě velice příznivou, ale úplně falešnou theorii, že člověk je pánem přírody. Proto počíná si tak, jakoby celá příroda neměla jiného smyslu, než aby sloužila jeho čistě sobeckým zájmům: chce, aby mu ve všem sloužila, aby mu byla pokořena a otrocky jej poslouchala, snaží se ji vtěsnat do forem jemu milých, využívá ji nemilosrdně a vraždí tisíce živých tvorů nejen ke své výživě, ale často jen ze svévole a k své zábavě. Takovým způsobem dosáhl člověk toho, že se sám přírodě odcizil a že příroda se mu stala nepřátelskou. Indický básník Thákúr nazval naši kulturu kulturou zdí, protože skutečně vyrostla v kamenných zdech městských, které člověka úplně odcizily jeho pravlasti - přírodě. Následkem tohoto odcizení jsou nezdravé výrostky naší kultury, projevující se v mravní zvrácenosti, sociálních chorobách, přecitlivělosti, změkčilosti atd. Přes všechny tyto pohromy, které hluboce otřásají pokolením lidským v samých jeho základech, člověk přece nikdy nedosáhl svého snu, stát se skutečným pánem přírody, spoutat ji úplně svou vůlí. Ano, vyrostly vysoké kultury, které si podmanily vodu, vzduch i zemi, ale až dosud se všechny shroutily a písčiny pouští a vlny oceánů překrývají místa, kde žil kdysi člověk, chtějící býti pánem světa. Až dosud totiž nebyla ani jedna z těchto kultur proniknuta harmonií s Duchem Všehomíra a proto zanikly všechny a zanikne i naše, nenastoupí-li jedině skutečnou a jedině správnou cestu, t.j. cestu harmonie s Bohem. Chce-li kdo nastoupit tuto cestu, musí si především uvědomit, že není ani on ani souhrn všech lidí pánem přírody, ale její částí, že člověk má naopak harmonicky zapadat do tohoto velkolepého obrazu Přírody, chce-li dosíci svého naznačeného cíle. Jeho rozumové schopnosti mu nedávají práva, aby jich používal na otročení jiných životů a ničení všeho toho, co příroda pracně vybudovala, ale má jich používat jen v tom smyslu, aby všehomírnou harmonii ještě zvýšil. Člověk má býti starším bratrem a vychovávatelem ostatních tvorů. Z tohoto stanoviska vycházeli mnozí velcí učitelé náboženští, jako na př. Buddha, který zákon lásky rozšířil i na všechno živé tvorstvo, pravě: "Nebudeš ubližovati žádnému tvoru živému". Tedy nejen člověku, ale i zvířeti. Vyznavači Buddhovi tento zákon skutečně dodržují, zvířatům neubližují a proto jich ani nejedí. Známy jsou překrásné legendy i o křesťanském světci Františku z Assisi, který zvířata nazýval svými bratry a sestrami, kázal jim a vyzýval je, aby i ona velebila Boha. Jisté je, že člověk, řídě se svým přirozeným pudem, cítí ke zvířatům lásku, cítí ji neméně i zvířata k člověku, která vedle toho cítí k němu i svou podřízenost. V tom směru nám může býti vzorem poměr, jak jej popisuje bible v líčení rajského života. Skutečně vypravují cestovatelé, kteří přišli do krajin, do nichž lidská noha ještě nevstoupila, že zvířata se člověka nebála, ale také mu neubližovala, prostě zvědavě si prohlížela nového tvora, dosud jim neznámého. Tento rajský poměr porušil člověk svými zbraněmi. Domácí zvířata člověka často vroucně milují, podřizují se úplně jeho vůli, oddaně snášejí s ním jeho osudy. Bojícího se nebo plašícího koně upokojí často jen lidský hlas. Pes dovede zachránit život člověka i s nasazením svého vlastního života. Zvířata často se utíkají ve svých bolestech nebo úzkostech k člověku, a člověk, pokud může dává jim ochranu i pomoc. Mnoho lidí zvířata skutečně miluje. O lásce člověka ke psům, kočkám, koňům netřeba se ani zvláště zmiňovat, ale člověk miluje často i ona zvířata, která později zabíjí, aby jich užil jako své potravy. S jakou láskou na př. vychovává hospodyně mláďata všeho druhu hospodářských zvířat; často je nucena tuto lásku projevovat i sebezapřením a obětavostí. Známý je láskyplný poměr dětí k mláďatům zvířat a pod. Překvapuje jen to, kterak mizí láska člověkova, když zvířata dospějí určitého věku a člověk v nich už nevidí tvorů, hodných své lásky ale jen předměty k ukojení své touhy po nasycení a požitku. Táž hospodyně, která se mazlí s malými housátky jako se svými dětmi, později, když housata dospějí, úplně zapomíná na svůj krásný, původní poměr k nim, ale za živa z nich odírá peří a později, když se chystá je zabíti, připravuje je opravdu mučivým a nelidským způsobem na smrt. Krmí je totiž násilně při úplném zamezení pohybu, jen aby dosáhla co největšího ztučnění své ubohé oběti a ani při tom netuší, že takto ztučnělá husa je těžce nemocný tvor, neboť všechny její ústroje, zvláště játra, jsou tukově degenerovaná. Táž choroba bývá u člověka provázena těžkými útrapami, jimiž ovšem trpí i husa, ale člověk je zúmyslně přehlíží anebo si je falešně vysvětluje, na př. dušnost žízní. Tak těžce nemocné zvíře se počítá za zvláštní lahůdku. Zrovna tak převrácený je poměr člověka a koně. Kůň slouží po celý život člověku věrně a oddaně, ale místo, aby se dočkal konečného vděku člověkova, bývá prodán řezníkovi a sněden. Směšná je námitka, že by nebylo tak pěkné, vidět selský dvůr bez drůbeže. Vždyť drůbež tam může býti a žíti dále, ale aby snášela vejce a ne aby byla usmrcována. statně jsou lidé, kteří se v zimě starají o ptactvo polní, zahradní, lesní atd. a vypadá to okolo jejich domu velmi vesele, ač nikomu nenapadne, tyto švitořivé strávníky pobíjet. Ani blech a štěnic by nebylo potřebí zabíjet, kdyby všichni lidé dbali plně čistoty. Velmi mnoho lidí jí s chutí mnoho masa, ale nedovedou sami zvíře zabíti. Používají k tomu důsledně cizí pomoci. Je v tom velká nesrovnalost. Takový člověk vidí v živém zvířeti tvora cítícího a do jisté míry i myslícího, proto se neodvažuje na něho vztáhnouti ruku. Ale v pečeni na talíři už tohoto živého a cítícího tvora nevidí. Při pohledu na strom, obsypaný ovocem, sbíhají se člověku sliny v ústech. Pochybuje, že by se našel člověk, kterýž by měl týž pocit při pohledu na pasoucí se krávu. Jiní zase úplně přehlížejí nebo zapomínají, že zvířata mají tak dokonale vyvinutý cit a smysl pro bolest jako my a že pud sebezachování je u nich neméně silný jako u nás. Zapomínají, že zvířata jsou skutečně naši mladší bratři, kteří i uznávají zvláštní, jim nedostižitelné vlastnosti člověkovy a ochotně se před nimi sklánějí. Člověk však se dopustil těžkého omylu tím, že tohoto dobrovolného pokoření se zvířete nepoužívá k jeho povznesení, ale právě naopak, zvíře úplně vykořisťuj ke svým sobeckým účelům, neštítě se ani jeho vraždy. Kdo pozoroval zvířata vedená na porážku, přesvědčí se velice brzo, že zvířata tuší dobře, co se s nimi má státi, neboť často bývají naplněna děsem a hrůzou před smrtí, která se jeví urputným odporem ke vstupu do budovy porážky. Řezníci jsou nuceni nezřídka sváděti těžké zápasy s nimi a žel Bohu, používají k nim prostředků velmi bolestných a surových, na př. vykroucení ocasu. Ještě strašnější okamžiky je ovšem čekají v místnosti samé, kde vše páchne čerstvou krví a smrtí. Tento děsivý předsmrtný strach nemůže zůstati bez vlivu na tělo zvířete. Nelze pochybovat, že jako u člověka, který se octl v podobné situaci, vznikají v těle těžké změny rázu destruktivního (rozrušivého) a tudíž chorobu vyvolávajícího. Podobně jest tomu i v těle zvířecím. Tyto změny, stupňované ještě hnilobnými pochody, kterých bývá potřeba, aby maso bylo potřebné měkkosti a stravitelnosti, nemohou zůstati bez zlých následků pro tělo člověka, který se trvale živí masem takto získaným. Člověk tedy, požívaje hnijícího masa zabitých zvířat (Tolstoj by řekl hnijících mrtvol zvířat), poškozuje své vlastní tělo. Vedle toho se člověk tak zapomněl, že zneužívá svého povýšeného postavení, které mu přiznávají i zvířata sama svým dobrovolným pokořením se, k hrubým vraždám, ve kterých jde tak daleko, že někdy vraždí jen pro svou zábavu a k nelítostnému vykořisťování. Tím zatěžuje svou vlastní duši a znesnadňuje svou dráhu vývojovou, neboť ono dobrovolné poddanství zvířat má docela jiný smysl, než jaký se mu přikládá. Člověk má tyto pokorné mladší své bratry podle možnosti k sobě povznášet, ulehčovat jim jejich těžkou cestu vývojovou - a ne jejich oddanosti sobecky využívat. Mnozí lidé, slyšíce vegetariány mluvit o citu zvířat, vzpomínají toho, že i živá rostlina cítí, takže by člověk neměl vlastně ani jí způsobovat bolest. Do jisté míry mají pravdu. Je sice podstatný rozdíl mezi plným vědomím zvířete, které se v mnohém směru blíží plnému vědomí člověkovu, a stavem neuvědomělé citlivosti rostliny. Chce-li však kdo býti tak citlivý, pak nutno prostě opakovat, co jsme už jednou řekli, že přirozenou výživou člověkovou jsou plody: obilniny, luštěniny, ovoce a třeba i brambory. Většina plodů obsahuje výživné látky, potřebné k naší výživě, které jsou soustředěny v poměrně malém množství hmoty. Plody nejsou obdařeny skutečným, vědomým životem; v nich je život utajený, který se křísí k plnému, vědomému životu teprve klíčením. Požívá-li tedy člověk plodů, nezpůsobuje tím bolesti naprosto nikomu. Jedlíci masa mluví i o bezbolestné smrti, kterou by mohla moderní technika připravit na smrt odsouzeným zvířatům. Ale smrt, bolestná či bezbolestná, zůstává smrtí vždy. Bojí se jí každý živý tvor. A kdo se jednou zabýval hlubšími příčinami bytí našeho i celého světa, ten pochopí, že nikdo z nás nemá práva bráti život druhému člověku, jak tomu učí i křesťanství, ale nemá práva zbavovat života ani zvířata, jak tomu učí buddhismus. My všichni - lidé i zvířata - přišli jsme na tento svět, abychom naplnili jistý úkol. Tolstoj tento úkol naznačil velice případnými slovy: abychom sloužili Bohu a člověku. Pravidelně se však zapomíná, že i tato zvířata, tito naši mladší bratři, přišla na svět, aby naplnila svůj úkol. I ona žijí svým osobitým vývojem, který spěje vždy výš. Východní filosofie dokonce učí, že v koloběhu světů dospějí i ona jednou lidské důstojnosti. Proto je potřebí nechat i zvířata žíti jejich individuálním životem a napomáhati jim k jejich duševnímu vývoji. Potom ovšem pochopím, že člověk nemá práva tento vývoj násilně přerušovat. Ve svém bludu, že je pánem přírody a korunou tvorstva, osobuje si člověk právo vraždit, místo aby láskyplně pomáhal a sloužil.
    1 point
  28. Ahoj všem, rádi bych založili toto vlákno ukazující na naše osobnosti stravující se vegetariánsky, pojďme seznam postupně doplňovat a případně upřesňovat. 40 osobností Bína Zdeněk (zpěvák a kytarista skupiny 123 min) Boudová Nela (herečka) Bubílková Zuzana (novinář, moderátor) Burian Jan (hudebník, publicista, textař) Doseděl Ctislav (tenista) Dvořák Michael (skupina Lucie) Dušek Jaroslav (herec) Hajný Zdeněk (malíř) Havlovi Irena a Vojtěch (hudebníci) Břetislav Petr Chovanec (skupina Lucie) Kafka Franz (spisovatel) Kocourek Jaroslav (ultramaratonec, vítěz australské 6dayrace) Kodym Robert (skupina Lucie) Krásná Jolka (redaktorka ČR Radiožurnál) Kubelková Iva (modelka) Kunta Jan (cyklista, mistr Evropy ve stíhacím závodě družstev) Kupka František (malíř, grafik) Lendl Ivan (tenista) Langerová Aneta (zpěvačka) Mahler Gustav (skladatel, dirigent) Matoušek Vlastislav (hudební skladatel) Muchow P. Jan (hudební skladatel) Müller Jan (mistr republiky v thajském boxu) Navarová Zuzana (zpěvačka) Navrátilová Martina (tenistka) Nešpor Karel (primář závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice) Norisová Zuzana (herečka, zpěvačka) Pešek Libor (dirigent) Pfeiffer Tomáš (biotronik, žák J.Z.) Pitter Přemysl (evangelický kazatel, pedagog) Politkovič Viliam (filmový režisér, spisovatel, cestovatel) Rak Štěpán (kytarový virtuos) Rohlík Pavel (hokejista, triatlonista) Rybová Linda (filmová a divadelní herečka) Zdroj pro opravu Schellinger Jiří (zpěvák) Skořepová Ljuba (herečka) Špaček Radim (režisér) Tříska Jan (herec) Vachler Petr (zakladatel Českého lva, režisér, producent) Zezulka Josef (český léčitel, zakladatel oboru biotronika) __
    1 point
  29. Soren Kierkegaard Shledal jsem, že toho mám stále méně co říci, až jsem nakonec oněměl a začal naslouchat. V mlčení objevil jsem hlas Boží. (sice to s vegetariánstvím nesouvisí, přesto myslim, že se to tu neztratí)
    1 point
  30. okolo 1884 - jeden z prvních propagátorů vegetariánství a bojovníků za práva zvířat a proti vivisekci Emanuel Salomon Podstatou vegetariánství jest, nezabíjeti zvířat, nepožívat masa, ovšem ani rybího, ani račího, protože vegetarianismus není žádný katolickým postem, nýbrž jest hluboce založenou, zásadou etickou, neprolévati krve. Býlojedové ještě přísnějšího řádu nepožívají ani vůbec ničeho, co pochází od zvířat, tudíž, ani mléka a výrobků z něho, ani vajec apod. Proč by prý byla veškerá ta zvířata na světě, kdyby člověk neměl živiti se jimi? Zvířata jsou na světě pro vlastní svoji radost a spokojenost zcela tak jako člověk, jenž v nehorázné pýše se domýšlí, že všecko má sloužiti jemu.
    1 point
  31. Prosím, šiřte odkaz na web http://www.veganstvi.cz, je to velmi kvalitní web s vyčerpávajícími informacemi o důvodech, proč být vegan nebo alespoň omezovat konzumaci živočišných produktů. Přitom o něm ví málokdo, ve vyhledávání se skoro nezobrazuje. Díky!
    1 point
  32. Publius Ovidius Naso Ze sbérky Proměny. Z latinského originálu přeložil Ferdinand Stiebitz, Vydal Odeon, Praha 1969 Byl pak tu muž, jež ze Samu pocházel, prchl však z něho před pány, tyranskou vládu měl v záští a z vlastní své vůle vyhnancem byl. Ten muž až k bohům pronikl v duchu, vzdáleným v končinách nebes, a postřehl duševním zrakem všechno, co lidským očím kdy příroda vzala a skryla. Když však prozkoumal vše svou bdělou prací a duchem, předkládal veřejně nauku svou a mlčícím žákům, žasnoucím nad jeho slovy, rád vykládal velkého světa počátky, příčiny všeho a učil, co to je božstvo, co jest příroda, odkud je blesk a z čeho jsou sněhy, zdali snad rozráží vítr či Júpiter oblaka hřmící, cože to otřásá zemí, dle jakého zákona hvězdy krouží, i vše, co skryto. On první zavrhl přísně předkládat na stůl maso a první otevřel ústa k takovým moudrým slovům, ač nedošla bohužel víry: "Lidé, hříšným jídlem se varujte poskvrňovati těla! Obilí máte a ovoce, které svou tíhou sklání haluze k zemi, a na révě nalité hrozny; máte i rostliny sladké a takové, které se mohou zjemnit a změkčit v ohni; a nikdo vám mléčnou moku nebere, nebere med, jež voní mateřídouškou. Hýřivě dává země jak bohatství, tak také pokrm lahodný, dává co jísti, a bez vraždy, prolití krve. Masem ukájí hlad jen zvěř, a ještě ne všechna. Na příklad kůň i brav i skot, ti travou se živí; ti však, jejichž duch jest surový, divý a krutý, tygřice z arménských hor a lvové vznětliví, vzteklí, medvědi, jakož i vlci - ti z krvavých těší se hodů. Běda, ach, jaký to zločin, když maso se do masa noří, dravé a lačné tělo když tuční polknutým tělem, když jest živočich živ zas jiného živoka smrtí! Při tomto barbarství všeho, jež země, ta nejlepší matka, rodí, tebe snad těší jen žvýkati zuřivým chrupem žalostné kusy masa a řídit se Kyklopů mravem? Cožpak bude ti možno jen záhubou jiného tvora ukojit žaludku hlad, té neslušné, hltavé šelmy? Ale ten dávný věk, jež sami jsme nazvali zlatým, toliko stromy a rostlinstvem ze země vzešlým docela šťastně se cítil a ústa si neztřísnil krví. Pernatci za oněch dob si létali bezpečně vzduchem, zajíc, prost vší bázně, se proháněl uprostřed polí, v liché důvěřivosti se nechytla na háček ryba. Bez nástrah bývalo všechno a nebylo třeba se báti podvodu, všude byl mír. Když jakýsi škodlivý rádce, nechať to kdokoli byl, se bohům jal závidět jídlo, a když masité jídlo si v hltavý žaludek spustil, zločinu otevřel cestu. Snad hubením divokých šelem zahřál se nejprve kov, když teplou krví se ztřísnil (na tom pak mohlo se zůstat!), a připouštím, nebylo hříchem, byla-li zabita zvěř, jež život náš ohrožovala; avšak zabíjet měla se jen, ne předkládat k snědku! Bezpráví zašlo pak dále. A zdá se, že smrti si první zasloužil, první jsa žertvou, vepř, jenž rypákem křivým vyhrabal semena z půdy a zničil naděje roku. Kozel prý ohryzal révu, a proto prý za oběť padl oltáři mstitele Bakcha. Nuž oba je zničila vina! Co jste však spáchali, ovce, vy mírné, k ochraně lidí stvořené? Nosíte nektar, jenž v plné výmě se stekl, dáváte nám svou vlnu a rouch nám poskytujete měkkých a životem svým jste prospěšný více než smrtí! Čím se provinil vůl, ten živočich beze lsti, šalby, prostý, neškodný, stvořený jen, by námahy snášel? Nevděčný dokonce je a nehoden úrody polní, kdo moh dělníka zabít svých polností, sotva mu sňali břímě křivého pluhu, a kdo moh sekerou protít šíji, odřenou prací, jež tolikrát pomohla pánu zkypřiti tvrdou roli a tolikráte úrodu svážet! Avšak nedosti na tom, že páchají takový zločin: vinu za tento hřích též na bohy vznesly a věří, že prý se raduje bůh, když zabíjí dělného býka! Žertva, prostá vší vady a postavou nad jiné krásná (právě ta krása ji ničí!), jsouc zdobena stuhou a zlatem, poblíž oltáře stojí nic netušíc, modlitby slyší, vidí, jak na její čelo a doprostřed rohů jí sypou zrna, jež pěstila sama, a raněna zabarví krví nůž, jejž před malou chvílí snad v jasné viděla vodě. Z hrudi, až dosud živé, jí ihned vnitřnosti vyjmou, prohlédnou je a zpytují na drobech úmysly bohů. Z těch pak (takový hlad má člověk na zakázaný pokrm!) troufáš si jíst, ó plémě smrtelné? Prosím, nečiňte tak a dbejte mé výstrahy, slyšte má slova! Volů zabitých údy až budete klásti zas do úst, vězte a vědomí mějte, své vlastní oráče že jíte! * Abych však nevybočil svým spřežením, které se k cíli zapomnělo hnát: též nebe a vše, co je pod ním, mění podobu stále, i země a vše, co je na ní, rovněž i my, část světa - vždyť nejsme přes toliko těla, nýbrž peruté duše jsme též a můžeme vcházet v příbytky zvířecích těl i v dobytčat těla se nořit. Těla, v kterých by mohly být ukryty rodičů duše, bratrů, někoho snad, kdo spřízněn jakkoli s námi, anebo alespoň lidí, ta se ctí, s pokojem nechme, nechtějme naplňovat své útroby thyestským jídlem! V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě! A k čemu se odtud má přejít? Skot nechť oře, či stáří ať přičítá vinu své smrti, ovce nechť před Severem nás mrazivým nadále chrání, kozy pak, syté z pastvy, ať k dojení dávají výmě! Sítě, pasti a kličky a všechny ty úklady lstivé odstraňte! Nešalte ptáka svou vějičkou natřenou lepem, léčkou s děsivým peřím též jeleny neobkličujte, netajte v návnadě lstné a šalebné zahnutých udic! Zahubte zvěř, jež škodí; i tu však zahubte pouze; masa ať chrání se ret, jen lahodně požívá krmě!"
    1 point
  33. Rabíndranáth Tagore Thákur Ze sbírky Zahradník Ve světa přijímací síni prosté stéblo trávy sedí na tomtéž koberci, jako paprsek sluneční a hvězdy půlnoční. A tak mé písně sdílejí sídla svá v srdci světa s hudbou oblaků a lesů. Často se ptávám, kde jsou hranice vzájemného poznání mezi člověkem a zvířetem, jehož srdce nezná řeči mluvené. Kterým prvotním rájem za dávného jitra stvoření šla prostá stezka, po níž srdce jejich navštěvovalo druh druha. Stopy těch jejich neustálých cest nebyly vyhlazeny, třebaže jejich příbuzenství je dávno zapomenuto. Ale náhle v jakési hudbě beze slov probouzí se temná upomínka a zvíře se dívá člověku do tváře s něžnou důvěrou a člověk shlíží jemu do očí s radostnou láskou. Zdá se, že dva přátelé se setkávají v přestrojení a jen nejasně pod škraboškou druh druha poznávají.
    1 point
  34. Ekonomické důvody Prof.MUDr. Kinga Wisniewska-Roszkowska /Vegetariánství Americká autorka Frances Moore-Lappé v úvodu své knihy „Diet for a small planet“ píše: „Je to kniha o bílkovině – o tom, jak ji promarňujeme a jak je možno se vyživovat, aby půda uživila co nejvíce“. V prvé části, pod názvem „ztracená práce země“, autorka navazuje na obrovské sklizně zrní v USA mezi léty 1940-1980. Aby se tato zásoba zužitkovala, vznikl velký chov zvířat, k němuž se vázala velká reklama na maso. Hamburgery, steaky, hot-dogy, staly se pro občany USA každodenní spotřebou. Na jedné straně se rozvinula nadměrná a zdraví škodlivá spotřeba zvířecích bílkovin, na druhé straně pak ve spojení s touto situací nastalo velké mrhání rostlinnou bílkovinou, obsaženou v zrní a sóji, určeným za pokrm zvířatům pro zabití. Je zřejmé, že z bílkovin, dávaných zvířatům, jen část se vrátí zpátky v podobě masa, zatímco ostatní části jsou na životní procesy zvířete a na stavbu těch částí jejich těla, které nejsou poživatelné. Tak např. je zapotřebí 16 kg sóji k vyprodukování 1 kg hovězího masa, 6 kg pro 1 kg vepřového, 4 kg pro 1 kg krocaního, 3 kg na 1 kg slepičího masa a 3 kg na výrobu 1 kg vajec. Výroba mléka je v tomto směru ekonomičtější. Nejvýhodnější je výroba rostlinná. Stejná plocha půdy, určená pro osev zrním dá 5x více bílkovin, než kdyby byla použita pro chov jatečných zvířat. I když zrno tvoří jen 25% krmiva dobytka, tak při velkém rozvoji chovů je to obrovská ztráta. Moore-Lappé píše, že v r. 1970 v USA jen 1/3 dobytka v USA dostávala zrní a v r. 1972 již ¾ dobytka bylo krmeno zrním. V r. 1972 na jedno zvíře připadá průměrně o 55% zrna více než v r.1 1960, přičemž, což je zajímavé, v r. 1972 dobytek krmený zrnem produkoval méně bílkoviny v mase než dobytek v r. 1960. A ti proto, že zvýšené dodávání zrna a bílkoviny v potravě nepřechází na maso, ale na tuk. Zvířatům, aby rychleji rostla, se dává do stravy i rybí moučka, různé odpadové průmyslové produkty, ba i antibiotika a hormony, což může mít nepříznivý vliv na zdraví spotřebitelů tohoto masa. V r. 1971 v USA se spotřebovalo pro dobytek 140 miliónů tun zrní a sóji, z čehož 20 miliónů tun se vrátilo v podobě masa. Zbytek byl ztracen. A tato ztráta byla početně dvakrát větší, než celý roční export zrní a sóji z USA. Toto bezprostředně ztracené zrní, použité pro dobytek, nasytilo by všechny pozemšťany po dobu celého roku. Za to, co spotřeboval jeden biftek, nasytilo by se 40-50 lidí zrním. Všechny tzv. rozvinuté země používají pro výživu zvířat tolik zrna, kolik jiné, chudé země používají pro pokrm obyvatel. Pokud by se všichni lidé stravovali tak, jak se stravují Američané, pak produkce zrní by musela být trojnásobná v poměru k dnešní. Z toho je zřejmo, že běžná soustava stravování se v USA není v budoucnu udržitelná, protože v nejbližších desetiletích se lidstvo silně rozmnoží. Marnotratnost bílkovin při krmení zvířat pochází z toho, ze nejde o bílkovinu masa jako o tuk, podle kterého se cení hodnota zvířete. Je to kolosální marnotratnost jak krmení, tak lidské práce a zdraví, protože tučné maso nejvíce přispívá ke skleróze. A všechen tuk nelze oddělit od masa. Dobytek na svobodě se živí trávou, tedy pokrmem méně energetickým, má mnoho pohybu, což buduje svaly, ne tuk. Vegetariáni operují důležitým argumentem ekonomickým. Je vypočítáno, že 1 ha půdy může uživit 7 vegetariánů, zatímco masojed pro svou obživu potřebuje 2 ha půdy (zahrada, louka, pole). Na výrobu 1 t hovězího masa je zapotřebí 10-20 tun vysoce hodnotného krmiva. Zrno, nutno k vykrmení jednoho vepře, vystačilo by člověku na mnohem delší dobu než maso tohoto zvířete. Na vyrobení jistého množství živočišné bílkoviny je zapotřebí 5krát více půdy než na výrobu stejného množství rostlinné bílkoviny. Ročně na světě umírá půl miliónu lidí hladem. V Polsku je 28 400 000 ha orné půdy, která při vegetariánské výživě by uživila na 190 miliónů lidí. Bohužel, v Polsku je silně zakořeněna tradice „dobrého“ a tučného jídla a „prohýbajících se stolů“, které nutí k velkému chovu dobytka a mrhání zrním. Halina Tarasowá ve svém článku píše, že v r. 1979 byli Poláci v požívání masa v popředí ve světě, ačkoliv při tom jsme měli daleko k blahobytu. Aby se kryly devizové výdaje na import krmiva (mimo jiné i sóji), je nutno ročně importovat 20-50 tun býků. V t. 1978 Polsko spotřebovalo 7 miliónů tun zrní na krmení. Čím blahobytnější země, tím přepychovější a „pochoutkovější“ je tato“spotřeba na hlavu“. Bohatí platí za hojnost masa, uzenin, másla a smetany, tučných sýrů, šunky, cukru, sladkostí. A za své peníze současně si kupují otylost, kornatění cév, cukrovku, srdeční potíže, mozkové mrtvice a rakovinu různých orgánů. Uvažme, že místa dlouhověkosti nalézáme výlučně v zemích, kde se spotřeba blíží k vzorci „chudá“ a jejím základem je celé zrno, ovoce, zelenina. Z těchto míst je proto tak málo, že skutečně zdravé podmínky výživy se vyskytují zřídkakdy. Světem vládne krátkozraké potěšení, nevidící budoucnost, přinášející nemoci a s nimi spojená utrpení psychická i fyzická, stařeckou vyčerpanost a značné zkrácení života. Kdyby se bohatým zemím navrhla redukce těchto potěšení slastí a částečné odevzdání jich hladujícím národům, jistě by nesouhlasily. Argument, že by to posloužilo zdraví na obou stranách, jistě by neměl váhu. Důležité je zde především vlastní potěšení, vlastní slast. A tak chudé národy závidí bohatým. ...A to v situacích. kdy téměř polovina lidstva hladoví. Hladoví proto, že je obírána o živobytí touto druhou, bohatou polovinou lidstva, a to ne pro nutnost své obživy, ale pro své potěšení, slast, způsobující posléze vleklé nemoci a silné zkrácení života. Není tedy nic divného, že vegetariáni bijí na poplach a žádají změnu a nápravu této situace. A to jak jménem humanity, tak i jménem zdraví.
    1 point
  35. Srovnávací anatomie Lidé jsou nejčastěji označováni za “všežravce”. Toto zařazení je založeno na “pozorování”, kdy lidé všeobecně jedí pestré množství rostlinné a živočišné stravy. Kultura, zvyklosti a návyky jsou však při posuzování lidských stravovacích praktik matoucí proměnnou. “Pozorování” není tedy nejlepší technikou, kterou bychom měli použít, když se snažíme identifikovat tu pro člověka “nejpřirozenější stravu”. Zatímco většina lidí je svým chováním čistě “všežravecká”, stále zůstává otázka, zdali jsou lidé anatomicky přizpůsobeni k příjmu živočišné stejně jako i rostlinné stravy. Správnější a více objektivní technikou je zkoumat lidskou anatomii a fysiologii. Savci jsou anatomicky a fysiologicky uzpůsobeni k obstarávání a pojídání konkrétních druhů potravy. (Při zkoumání fosilií vyhynulých savců je běžnou praktikou prozkoumat anatomické rysy aby bylo možné odvodit pravděpodobný druh stravy zvířete) Proto se tedy nyní můžeme podívat na savčí masožravce, býložravce (pojídače rostlin) a všežravce abychom poznali, které anatomické a fysiologické rysy se váží na jednotlivé druhy potravy. Dutina ústní Masožravci mají vzhledem k velikosti své hlavy ústní otvor široký. Toto jim poskytuje výhodu při uvolňování sil pro uchvácení, usmrcení a roztrhání kořisti. Lícní svaly jsou méně rozvinuty, neboť by bránily širokému rozevření tlamy a také proto, protože se neúčastní přípravy potravy zvířetem pro polykání. U všech savčích masožravců je čelistní kloub prostým čepovým kloubem, který se nachází v rovině shodné s rovinou zubů. Tento typ kloubu je nesmírně stabilní a funguje jako bod otáčení pro ramena pák, kterými jsou horní a dolní čelist. Hlavním svalem, který u masožravců ovládá čelisti je sval spánkový (temporalis). Tento sval je u masožravců tak masivní, že tvoří většinu objemu hlavy po jejích stranách (Když laskáme na hlavě psa, dotýkáme se jeho spánkového svalu.) Úhel spodní čelisti je u masožravců úzký. To proto, že svaly, které se na ni upínají (massetery a pterygoidy) jsou u těchto zvířat méně důležité. Spodní čelisti masožravců není umožněn pohyb dopředu a pohyb do stran je velice omezený. Když masožravec sevře čelisti, zašpičatělé čepelovité stoličky se po sobě svezou a vytvoří krájivý pohyb, který je velice účinný při odkrajování masa od kosti. Zuby masožravců jsou posazeny odděleně, aby se mezi nimi nezachycovali vláknité masité zbytky. Řezáky jsou zašpičatělé, krátké a bodcovité, používají se na uchvácení a odtrhnutí. Špičáky jsou značně prodloužené a tesákovité, k probodnutí, trhání a usmrcení kořisti. Stoličky (carnassials) jsou zploštělé a trojúhelníkovité se zazubenými hranami, které fungují jako zoubkované čepele. Jestliže masožravec sevře čelisti, díky čepovému čelistnímu kloubu na sebe zuby dosednou ve smyslu odzadu-dopředu a podobně jako čelisti velikých nůžek, vytvoří plynulý krájivý pohyb. Masožraví savci nemají ve svých slinách obsaženy trávicí enzymy. Když jedí, rychle hltají a potravu nežvýkají. Protože se nemohou uvolňovat přímo do tlamy proteolytické (bílkoviny trávicí) enzymy z důvodu samonatrávení (poškození ústní dutiny), masožravci nepotřebují potravu míchat se slinami; jednoduše odtrhnou veliký kus masa a spolknou jej najednou. Anatomické znaky ukazující na býložraveckou stravu reprezentují podle vývojové teorie mladší podmínky než jsou masožravecké. Býložraví savci mají dobře rozvinuto lícní svalstvo, masité rty, poměrně úzký otvor do ústní dutiny a zesílený svalnatý jazyk.Rty napomáhají pohybu potravy do úst a ještě spolu s lícními svaly a jazykem, účastní žvýkání potravy. U býložravců se čelistní kloub posunul směrem nahoru, nad rovinu zubů. Ačkoli je tento typ kloubu méně pevný než čepový kloub masožravců, je mnohem více mobilní a umožňuje při žvýkání rostlinné potravy komplexní pohyby čelistí. Tento druh kloubu navíc při sevření čelistí umožňuje, aby se zuby po své délce setkaly víceméně najednou a aby tak mohly vytvořit drtící plošky. (Tento druh čelistního kloubu je pro býložravce natolik důležitý, že máme za to, že se vyvinul u nejméně 15-ti různých druhů býložravých savců.) Úhel dolní čelisti se rozevřel, aby uvolnil prostor pro úpony dobře vyvinutých svalů masseterů a pterygoidů (tyto svaly jsou pro žvýkání býložravců nejdůležitější.) Sval spánkový je malý a má menší význam. Massetery a pterygoidy udržují čelist zavěšenou a kývají jí do stran. Dolní čelist býložravců se při jezení pohybuje vysloveně do stran. Tento boční pohyby jsou nutné pro drtivé pohyby při žvýkání. Stav chrupu býložravců je poměrně rozmanitý - v závislosti na druhu vegetace, na jejíž pojídání je daný druh přizpůsoben. Přestože se tito savci v typech a počtech zubů liší, tyto různé typy zubů sdílejí společné strukturální rysy. Řezáky jsou široké, zploštělé a dlátovité. Špičáky mohou být, jako například u koní, malé, nápadné jako u hrochů, prasat a některých druhů opic (jim se přikládají zastrašovací účinky při obraně) nebo mohou úplně chybět. Stoličky jsou obecně obdélné (hranaté?) a na povrchu zploštělé tak, aby poskytovaly povrch pro drcení. Stoličky po sobě nemohou v krájivém pohybu svisle klouzat, ale přejíždějí po sobě vodorovně za účelem rozdrtit a rozmělnit. Povrch stoliček se liší podle druhu rostlinného materiálu, které zvíře pojídá. Zuby býložravců jsou k sobě těsně semknuty, takže řezáky tvoří účinný mechanismus na odkusování a horní a dolní stoličky na rozdrcení a rozmělnění. Ústní dutina, která je jaksi schovaná a ohrazená, má dostatek potencionálního prostoru, využitého při jezení. Tito živočichové pečlivě a systematicky svou potravu přežvykují a lícními svaly a jazykem ji posouvají směrem dopředu a dozadu k drtícím zubům. Tento důkladný proces je nezbytný pro to, aby se rozrušily rostlinné buněčné stěny a uvolnil se stravitelný vnitrobuněčný obsah a aby se zajistilo pečlivé promísení tohoto materiálu se slinami. To je důležité, neboť sliny býložravých savců často obsahují enzymy, které umějí strávit karbohydráty a ty počínají rozkládat molekuly potravu, zatímco je stále ještě v ústech. Žaludek a tenké střevo V těchto orgánech spatřujeme mezi býložravci a masožravci pozoruhodné rozdíly. Masožravci mají prostorný jednoduchý (jednokomorový) žaludek. Kapacita žaludku masožravců představuje 60-70% celkové kapacity jejich trávicího systému. Protože se maso tráví poměrně snadno, jejich tenké střevo (kde dochází ke vstřebávání molekul potravy) je krátké - od troj- do pěti- až šestinásobku délky těla. Prostorný žaludek pro tyto živočichy představuje výhodu, neboť loví jen zhruba jedenkrát týdně a dovoluje jim se při krmení rychle zasytit (nahltat), pohltit přitom maximální množství masa najednou, to mohou strávit později při odpočinku. Žaludek masožravců má navíc výjimečnou schopnost vylučovat kyselinu chlorovodíkovou. Masožravci dokáží udržet hladinu svého pH v žaludku dokonce za přítomnosti potravy kolem hodnoty 1-2. Tato jejich schopnost je nutná k usnadnění rozkladu bílkovin a usmrcení hojných nebezpečných baktérií, které se často v kazící se masité potravě nacházejí. Býložravci mají z důvodů relativních obtíží, za kterých se jednotlivé druhy rostlinné potravy rozkládají (pro velká množství nestravitelné vlákniny), střeva významně delší a v některých případech daleko více propracovaná než masožravci. Býložraví savci, kteří konzumují rostliny s vysokým obsahem celulózy, musejí svojí stravu, aby z ní vytěžili nutriční hodnotu, fermentovat (trávit činností bakteriálních enzymů). Řadí se mezi “ruminanty” - fermentující v oblasti před střevy) nebo mezi fermentující v zadní části střev. Ruminanti jsou býložravci s proslulými vícekomorovými žaludky. Takové žaludky nepotřebují ti býložravci, kteří jedí poměrně měkké rostlinstvo. Ti mívají obyčejně jednoduchý žaludek a dlouhé tenké střevo a fermentují ty vláknité části jejich potravy, které jsou obtížně stravitelné v zadních částech trávicího traktu - v tlustých střevech. Mnoho z těchto býložravců zvyšují propracovanost a účinnost svého trávicího ústrojí tím, že obsahují ve svých slinách enzymy, které umějí trávit karbohydráty. Farmentační proces vícekomorových žaludků by byl u živočichů, kteří konzumují potravu z měkkých dužnatých rostlin energetickým plýtváním. Živiny a kalorie by pohltily fermentující baktérie a protozoa ještě před tím, než by mohly dosáhnout tenké střevo, kde měly být vstřebány. Tenké střevo býložravých savců má tendenci být velmi dlouhé (více než 10krát delší než je délka těla), to proto, aby poskytlo patřičnou dobu nutnou pro vstřebávání živin. Tlusté střevo Tlusté střevo masožravců je prosté a velmi krátké, jeho jedinou úlohou totiž je vstřebat sůl a vodu. Má zhruba stejný průměr jako střevo tenké a má tedy omezenou kapacitu na to, aby sloužilo jako rezervoár. Tlusté střevo je krátké a nemá na povrchu zauzlení. Stěnami střeva probíhá sval, který střevu dodává hladký válcovitý vzhled. Ve tlustém střevě se také nacházejí populace baktérií, jejich činnost je ale v podstatě hnilobná. U savců býložravých je tlusté střevo spíše vysoce specializovaným orgánem, jehož činnost je spojena se vstřebáváním vody a elektrolytů, s výrobou a vstřebáváním vitamínů anebo s fermentací vláknitých částí rostlin. Tlusté střevo bývá u býložravců obvykle širší než střevo tenké a je poměrně dlouhé. Někteří býložravci mají tlusté střevo které má vakovitý povrch, ten je způsoben vlákny svalstva ve střevní stěně. U některých býložravců je dále cecum (první část střeva) poměrně rozsáhlé a slouží jako hlavní nebo vedlejší místo určené pro fermentování. A co všežravci? Dalo by se očekávat, že u všežravců nalezneme anatomické znaky, které je vybaví k pojídání jak masité tak i rostlinné stravy. V souladu s vývojovou teorií, je struktura vnitřností masožravců primitivnější než u býložravých adaptací. Mohli bychom tudíž očekávat, že všežravec bude masožravcem, který disponuje některými adaptacemi trávicího traktu na býložraveckou stravu. Přesně tuto situaci nalezneme u medvěda, mývala a některých členů čeledi psovitých. (Tuto diskusi omezíme na medvědy, protože jsou obecně zástupci anatomických všežravců.) Medvědi jsou řazeni mezi masožravce, ale jsou anatomicky typickými všežravci. Přestože přijímají určité množství masité stravy, jsou tím, že je jejich strava složena ze 70-80% z rostlin, převážně býložravci. (Jedinou výjimku činí medvěd lední, který žije v zaledněné, na vegetaci chudé Arktidě a který se živí převážně tulením tukem.) Medvědi neumějí dobře trávit vláknitou vegetaci a jsou tudíž vysoce vybíravými jedlíky. Hlavní složkou jejich potravy jsou zejména dužnaté rostliny, hlízy a bobulovité plody. Mnoho vědců věří, že důvodem, pro který medvědi upadají do zimního spánku je to, že jejich hlavní potrava (dužnatá vegetace) není ve studených severských zimách dostupná. (Je zajímavé, že medvědi lední do zimního spánku upadají v letních měsících, kdy nemají k disposici tuleně.) Obecně, medvědi vykazují anatomické rysy shodné s přijímáním masité stravy. Jejich čelistní kloub se nachází ve stejné rovině jako je rovina stoliček. Spánkový sval je masivní a úhel dolní čelisti je malý, což odpovídá omezené roli, kterou při ovládání čelistí hrají svaly pterygoideus a masseter. Tenké střevo je krátké (méně než 6-ti násobek délky těla) jako u čistých masožravců a tlusté střevo je jednoduché, hladké a krátké. Nejnápadnější adaptací na rostlinnou potravu u medvědů (a jiných anatomicky všežravců) je uzpůsobení jejich chrupu. Medvědi si uchovali klínovité řezáky, velké špičáky a stříhavé třenové zuby; jejich stoličky ale zhranatěly a mají zaoblené výstupku pro drcení a rozmělňování. Medvědi ale nepřevzali tupé nehty, jako má většina býložravců, ale udrželi si zašpičatělé drápy masožravců. Živočich, který loví, usmrcuje a pojídá kořist k tomu musí mít tělesné vybavení, které činí lov praktickým a výkonným. I když mají medvědi ve své stravě významné množství rostlinné potravy, musejí mít zachovány anatomické rysy, které jim dovolí dopadnout a usmrtit živočišnou kořist. Medvědi proto mají takovou strukturu čelisti, svalstvo a chrup, které jim umožní uvolnit a použít síly, které jsou nezbytné k usmrcení a roztrhání kořisti, přestože je jejich strava převážně rostlinná. I když je typ čelistního kloubu býložravců (nad rovinou stoliček) daleko více účinný při drcení a rozmělňování rostlin a potencionálně by medvědům dovolil využívat širšího spektra rostlinné stravy, je tento typ kloubu mnohem slabší než čepový čelistní kloub masožravců. Býložravecký typ kloubu je poměrně snadno náchylný k vykloubení a neobstál by pod tlaky zápasící uchvácené kořisti anebo při drcení kostí. (Neumožnil by ani široké rozevření tlamy, které masožravci potřebují.) V divočině by zvíře s vykloubenou čelistí buď brzy zemřelo hlady nebo by bylo sežráno jiným zvířetem, bylo by tedy znevýhodněno. Jednotlivé druhy nemohou přijmout slabší i když pohyblivější a výkonnější typ kloubu býložravců; pouze v případě, že z nutnosti podstupují test rostlinné stravy, riskují vykloubení čelisti, smrt a nakonec vyhubení. A co já? Lidský trávicí (gastrointestinal) trakt vykazuje anatomická uzpůsobení shodná s dietou býložravců. Lidé mají svalnaté rty a malý otvor do ústní dutiny. Mnoho z takzvaných “výrazových svalů” jsou vlastně svaly, které používáme při žvýkání. Svalnatý a hbitý jazyk nezbytný při jezení, se přizpůsobil na používání při řeči a jiným věcem. Kloub dolní čelisti je zploštělý chrupavčitou destičkou a nachází se zcela nad rovinou zubů. Sval Temporalis (spánkový) je zeslaben. Charakteristická pravoúhlá čelist dospělých mužů odráží pokročilý proces dolní čelisti hranatění a rozšíření skupiny svalů masseter / pterygoideus. Lidská dolní čelist se může pohybovat směrem dopředu, aby zapojila v činnost řezáky a do stran, aby dokázala rozdrtit a rozmělnit. Lidský chrup se také podobá býložraveckému s výjimkou špičáků (špičáky některých druhů opic jsou prodloužené a má se za to, že se používají při předvádění a nebo také při obraně). Naše zuby jsou spíše větší a obvykle na sebe dosedají. Řezáky jsou ploché a dlátovité, užitečné při loupání, odřezávání a odkusování poměrně měkkých materiálů. Špičáky nejsou ani zoubkované ani kónické nýbrž zploštělé, tupé a malé, jejich funkce je obdobná té řezáků. Stoličky a třenové zuby jsou čtvercovité, zploštělé a hrbolkaté, nasazované na drcení, rozmělnění a rozpojení soudržných jídel. Lidské sliny obsahují enzym na trávení karbohydrátů, amylázu (salivary amylase). Tento enzym je zodpovědný za většinu stráveného škrobu. Jícen (esophagus) je úzký a hodí se na malé, měkké hroudy důkladně rozkousané stravy. Rychlé jezení, ve snaze spolykat velké množství potravy nebo spolykat vláknitou anebo špatně rozkousanou potravu (maso je toho nejčastější viník) často u lidí způsobuje dušení. Lidský žaludek je jednokomorový, ale pouze mírně kyselinný. (Z klinického hlediska, člověk, který vykazuje pH žaludku v přítomnosti potravy menší než 4-5, zasluhuje pozornost) Objem žaludku reprezentuje kolem 21-27% celkového objemu lidského trávicího traktu. Žaludek slouží jako směšovací a úložná komora, mísící a rozpouštějící přijaté části potravy a regulující jejich postup do tenkého střeva. Lidské tenké střevo je dlouhé, dosahující v průměru 10 až 11 délek celého těla. (Naše tenké střevo je průměrně dlouhé 6,7-9,1m. Délka lidského těla se měří od vrcholku hlavy ke konci páteře a pohybuje se u jedinců s normálním vzrůstem v průměru mezi 60 a 90 cm.) Lidské tlusté střevo se vykazuje vakovitou strukturou, která je vlastní býložravcům. Roztažitelné tlusté střevo je v řezu silnější než tenké střevo a je poměrně dlouhé. Lidské tlusté střevo je zodpovědné za vstřebávání vody a elektrolytů a výroby a vstřebávání vitamínů. Dochází zde také k rozsáhlé bakteriální fermentaci vláknitých rostlinných materiálů, s výrobou a pohlcováním významného množství energie pocházející ze stravy (nestálé krátkořetězcové mastné kyseliny) v závislosti na obsahu vlákniny v potravě. Míra jakou v lidském žaludku zaujímá fermentace a vstřebávání metabolitů, se až nyní počíná zkoumat. Závěrem - vidíme, že struktura trávicího traktu lidských bytostí je strukturou “předloženého” býložravce. Lidstvo nevykazuje smíšené strukturální rysy, jaké jsou očekávány a nacházeny u anatomických všežravců jako jsou medvědi a mývalové. Ze srovnání trávicího ústrojí lidí a masožravců, býložravců a všežravců musíme tudíž přijít k závěru, že lidský zažívací trakt je ustrojen k přijímání čistě rostlinné stavy. přeloženo za zdroje http://www.eatveg.com/vegstuff/anatomy.htm
    1 point
  36. Durian pochazi z rodu Bombacaceae, je tedy napr. pribuzny africkych baobabu. "Duri" je slovo malajskeho puvodu a znamena trn. Z mnoha odrud je zejmena rozsirena Durio zibethinus (zibethinus pochazi z italskeho zibetto, coz znamena tchor - urazejici to prezdivka pro durian, i kdyz odpurci durianu by naopak rekli urazejici pro tchore). Puvodem pravdepodobne z Malajsie, se rozsiril na Borneo, Thajsko, Indonesii a jihozapadni Asii. Zejmena v Thajsku, i kdyz tam byl predstaven teprve v 18. stol., se mu dnes dari. 250 km vychodne od Bangkoku v Chanthaburi se nachazi nejvetsi plantaz durianu na svete. Odruda MonThong se dnes vyvazi do celeho sveta. Durian je dle nazoru nekolika vedcu jedno z nejstarsich druhu ovoce na zemi. Tak stare, ze si muzeme predstavit praveke dinosaury, jak poradali divoke durianove hody. Strom dorusta vysky az 50 metru a jeho plody velikosti lidske hlavy ci rugbyoveho mice. Me osobne pripomina durian litchie (ktere je ted mimochodem v sezone - da se v Cechach sehnat za 1 Kc. Nenechal bych si to ujit . Litchie je tvarem takovy mini durian, jinak se ale velice lisi, jak chuti, tak vnitrkem. Pod skorapkou se skryva zluta, nekdy jinak zbarvena hmota, ktera obaluje semena, velikosti svestky. Kazdy plod jich obsahuje nekolik a tak neni divu, ze z celkove hmotnosti durianu pripada pouze 20% na jedlou cast. Durian je tezky, jeden z nejvetsich plodu na zemi, jeho trny jsou par centimetru dlouhe a velmi spicate. Z toho duvodu neni radno prochazet se durianovym lesem v dobe zrani bez patricneho bezpecnostniho vybaveni - helmy. Je to opravdu jiny zazitek, nez jaky zazil Isac Newton s jablkem. Pri padu durianu na hlavu vam z ni toho uz moc na mysleni nezbude. Byl o tom mimochodem natocen jeden film. Jmenuje se Durian, Durian, je z Ciny a jedine co ma spolecne s timto ovocem je zapletka, ve ktere spadne jednomu cloveku na hlavu. Kdyz uz mluvime o te hlave, tak je tu jedna zajimavost. Pokud se zajimate o Buddhismus a krasne sochy Buddhy, urcite vas zarazi skutecnost, ze na hlave mu nesedi nic jineho, nez - pulka durianove skorapky! Durian je povazovan za krale ovoce, nekdo ho povazuje primo za boha ovoce. Kdo ho ochutna napodruhe, se stava zavislym a pri kazde dalsi ochutnavce se u nej vynoruji blazene pocity, rozsiruje se vedomi. Je velice obliben u budhistickych mnichu vzhledem k jeho vlastnostem usnadnovat meditaci. Jezeni durianu je velka slavnost jak pro telo, tak i pro dusi. V Thajsku se poradaji Durian party, v pripade statnich navstech zve thajsky premier navstevy na ochutnavky ruznych druhu durianu, dale existuji durianove bary, kde vse - polevka, chipsy, zakusek, ubrusy a lampy jsou z durianu nebo v jeho tvaru. Poradaji se souteze v ochutnavce, voli se nejlepsi odruda. Na mnoha mistech potkate stanky, kde je zvykem jak cichat ci klepat hulkou na jednotlive plody, tak i vyriznout otvor a nechavat ochutnat durian. Nebot jeho vyber je vzdy takova mala udalost. Zatimco u nas velice nezname, pri prvnim setkani smradlave ovoce, ktere se neodvazime vzit do ruky, natoz ochutnat, tak v Asii jedna z nejvazenejsich potravin, kral plodu, vonava delikatesa. Chut durianu je nepopsatelna, nebot vyvolava extazi, kterou nelze popsat pouhymi slovy. Pri nedokonalem popisu jeho chute by to bylo spojeni bananu s mandlemi, vanilkou, jahodami a podrzte se - cibuli, ci cesnekem. Ja osobne nechavam durian dloouho lpet na jazyku nez ho polknu, ta ruznobarevnost chuti je uchvacujici. Zhlediska vyzivy je to opet jeden z nejlepe vybavenych plodu. Kaloricky velmi vydatny, obsahuje temer dvakrat vice kalorii nez banan (!), hodne mineralu a vitaminu. To vi zvirata i bez vedcu, nebot na durianu si pochutnavaji jak mravenci, opice a sloni, stejne tak i kocky a tygri. Opice na Borneu si musely asi klepat na celo, kdyz je tam navstivili vedci a dukladne je pozorovali. Zatimco ony si pochutnavaly na mnozstvi durianu v okoli, odebrali se vedci do svych stanu, aby si uvarili svoji ryzi s masem Zajimavosti muze byt, ze durian vnitrne zahriva. Osobne se mi stalo po poziti vetsiho mnozstvi na noc, ze jsem se pak probudil uplne propoceny. A na zaver jeden pribeh: Sasho, stary zenovy mnich, umira. Zprava se rychle rozsiri do sveta a mnozi pospichaji, aby se s nim uvideli a naposledy mu vyjadrili uctu. Rishiki, jeho nejoblibenejsi zak, se hned rozbehne na trziste. Ostatni na nej volaji, ze bezi na druhou stranu, nez kde se nachazi jeho mistr. On ale nedba a bezi dal, az po dlouhem hledani konecne najde durian, jeden z poslednich v teto sezone. Dobre vi, ze jeho mistr ma velikou zalibu v durianech. Posleze pribehne se svym ulovkem k mistru Sashovi. Ten se na nej obrati a povida: " Ah, Rishiki, konecne jsi tady." "Ano, mistre. Samozrejme je opravdu vzdy hlubokomyslne" ... Oba dva si vymeni usmevy. Rishiki rozpuli durian a nabidne ovoce uciteli. Pozorujice slabost a uchazejici zivotni silu jejich mistra, jeden mlady student se na nej podiva a povida: "mistre... odchazite od nas, pokud by jste mel shrnout veskere vase uceni do jedne kratke vety, co by to bylo?" "Ach,... malo, Rimpo", povzdychne si mistr, vezme do ruky stavnaty kousek durianu a polozi si ho na jazyk. Vsichni napjate cekaji... "Tento durian je vynikajici!" ... a s timto mistr Sasho opousti tento svet a vydava se na dalsi putovani.
    1 point
  37. Tak opet se ozyvam po delsi dobe s dalsi durianovou reportazi A vlastne nejen durian, ale i ostatni tropicke ovoce. V minulem roce jsme opet byli v Thajsku a letos na zacatku ledna na Bali. Jihovychodni Asie je raj pro vsechny milovniky ovoce. Nejenom ze ovoce tu je vzdy cerstve a utrzene zrale, ono je casto i BIO a navic velmi levne. No jen si predstavte, ze mango je na Bali levnejsi nez jablko v Cechach! Obrovskou papayu poridite za pouhych 10 Kc, mango za 3 Kc, durian za 30-80 Kc (podle velikosti) Durian puvodne pochazi podle expertu z Bornea ci Sumatry, kde dodnes existuje hodne nepojmenovanych druhu. My jsme neco podobneho zazili na Bali, kde mistni lide nejake systematizovani a pojmenovavani odrud moc nezajima, durian je durian a bud je zluty, nebo bily Ochutnali jsme pres stovku durianu a mezi nekterymi byly velke rozdily jak vzhledove, tak chutove. Charakteristicke pro durian na Bali je jeho ostra chut (kvuli vysoke koncentraci siry), hodne pecek a pomerne velke rozmery pecek vuci jedle duzine. Thajske duriany maji obecne malo pecek, malych rozmeru a hodne jedle duziny. Co je lepsi je tezko rict, thajske i balineske duriany chutnaji vyborne, jen trochu rozdilne. Na Bali jsme take nasli uplne nove nezname ovoce, ktere se vyskytuje pouze v techto oblastech. Je to bile mango, ktere chutna sladkokysele a voni trochu jako syr camembert. Vyborna chut, perfektne zrale ovoce je velice sladke a trochu kombinuje chut manga a ananasu s typickou silnou aromatickou vuni. Zazitku z ostrova bohu jsme meli hodne, ale o tom nebudu psat, podivejte se na obrazky: http://rawquest.dk/Bali A album z Thajska 2007: http://rawquest.dk/Thailand2007 Durian z Bali, ovoce z tropickeho raje Kakao, duzina ale neni moc chutna, takze jako cerstve ovoce se nepouziva Wani, bile mango
    1 point
  38. A pak se te nekdo zepta, zda to ma cenu delat takovehle veci, kdyz zachranis pouze jednoho z milionu... Odpoved je jedina, zeptat se toho kapra, ktereho jsi zachranil, zda to neco pro nej znamenalo ja myslim ze urcite ano. Ten opravdovy vyznam tveho cinu je ale v tom, ze jsi ukazal mnoha lidem, ze v kazde situaci je hodne cloveka vazit si zivota na teto planete.
    1 point
×
×
  • Vytvořit...